NetMag 11/97
Toto je NetMag - internetovy magazin
o vypocetni technice, software, sitich a tak vseobecne, a to vse bez tendencnich
pripominek, lzi, reklam a nekompetentnich vyroku. Nechceme konkurovat zadnemu ze
zavedenych i novych klasickych a internetovych magazinu - chceme byt jini. Pokud
patrite k tem, kterym uz leze krkem neustale propagovani novych "technologii",
na nichz nic noveho nebo zajimaveho neni, pokud se vam zda, ze pocitacove casopisy
ocenuji produkty, na kterych neni nic zajimaveho a ktere si to nezaslouzi, prave jste
narazili na svuj novy oblibeny magazin. Samozrejme se nebudeme vyhybat ani
politicke a spolecenske scene, ale to je pro nas jen okrajove tema.
NetMag bude vychazet zpravidla kazdy tyden. Vychazi v jednotne jednoduche graficke uprave, aby byl citelny i browsery typu Lynx, zasadne bez frames a bez diakritiky, doporucujeme vsak radeji IBM WebExplorer 1.1 nebo 1.2, popr. Netscape Navigator.
Vlada uz si zase dela co chce
Ano, slavna Klausova vlada si uz zase dela, co ji napadne. Tedy na tom by nebylo
nic az tak spatneho, kdyby se to ovsem nedotykalo nasi penezenky. Bude se
zvysovat dan z pridane hodnoty z energii a paliv (takze za benzin zaplatime
vic, ale i za provoz pocitacu - proto celou causu zminuji v NetMagu), koruna
slabne, zvysuje se cena piva a ma se darovat nejake zlato slovenskym Zidum,
zlato, ktere zde zustalo po Nemcich a ktere Cesi za Prazskeho povstani prijali
v dobre vire, ze jde o neco mezi valecnou koristi a reparacemi (ostatne, proc
nam porazene Nemecko zadne reparace nikdy neplatilo ?)
Takze slyste, soudruzi Kocarniku a Klausi, pokud zvednete cenu benzinu, slibuji
vam, ze si naliji do sve stare skodovky redidlo, technicky benzin na cisteni
skvrn a dalsi pachnouci sajrajty a zacnu s nim jezdit pri zasedanich vlady
kolem jejiho sidla ve Strakove akademii, abyste si take prisli na sve. Myslim,
ze k tomuto protestu se par lidi prida a pak si na sve opravdu prijdete.
Co se tyce oslabovani koruny, to nutne povede spolu se zmenou sazby DPH a se
zvysovanim spotrebnich dani k dalsimu rustu cen a k dalsimu roztaceni inflacni
spiraly, k tomu nemusim byt expert pres ekonomii, abych tohle pochopil...
Vsimnete si, ze zadne volby nejsou v nejblizsi dobe na obzoru, takze
nepopularnich opatreni se ted dela az nechutne velke mnozstvi. Ale je na dohled
pripadne referendum o vstupu do NATO. Plne si uvedomuji, ze vstup do NATO muze
nasi zemi posilit a zabezpecit jeji lepsi obranu. Jenze - problem je v tom, ze
se nyni jaksi neni pred kym branit a ze vstup do NATO je ve stavajici situaci
jedna velka fraska. Nase zeme vstoupit do NATO nepotrebuje, stejne jako treba
Rakousko nebo Portugalsko. Ale uz vubec nemame co delat ve spolecenstvi zvanem
EU - Evropska Unie. EU je spolek socialistickych zemi s rozpadajici se ekonomikou,
statni rozpocet drtici se pod socialni politikou a s vysokymi danemi. Stat se
stara o neschopne a ostatni na to doplaceji. Povinna zdravotni a socialni
pojisteni vse jen umocnuji. Dekuji, ale do takoveho spolku nechci. Spise bychom
si meli vzit priklad v tomto smeru z USA, kde se musi kazdy postarat sam o sebe,
dane jsou vsak nizke a vlada vas prilis neomezuje. Jen pro nazornost, litr
benzinu stoji za Atlantikem v prepoctu asi 8 Kc.
A: drive
Pred nedavnem se mi dostala do ruky disketova mechanika
s kapacitou 120 MB, prodavana pod obchodnim nazvem A: drive.
Cele reseni je z technickeho hlediska pomerne zajimave a ma
i nekolik spatnych vlastnosti. Disketa s kapacitou 120 MB
muze v soucasne dobe mit velke sance v prorazeni na trhu, i
kdyz je zde znacna konkurence v podobe takovych zarizeni,
jako je ZIPdisk ci pripadne i CD-R (CD recordable), ma totiz
jednu oproti temto zrizenim odlisnou a velmi prijemnou
vlastnost - stejne jako z klasickych disketovych zrizeni,
lze i z teto mechaniky nabootovat pocitac (muze se tvarit
jako mechanika A:) a navic je plne kompatibilni se
stavajicimi disketovymi formaty 3.5" HD (1.44 MB) a 3.5" DD
(720 kB). To muze z A: drive udelat standardni vymenne
zaznamove medium blizke budoucnosti. Disketa LS-120
pripomina rozmery i funkci standardni 3.5" disketu, jen
designem se mirne odlisuje.
Co se tyce spolehlivosti, zda se mi, ze 3M media pro
LS-120 jsou spolehlvejsi, nez standardni 3.5" diskety (a to
i znackove, treba 3M), nebot u disket LS-120 se mi jeste
nestalo, abych nemohl neco precist nebo aby mi pri zapisu na
diskety z nove rozbaleni krabicky pocitac sdelil, ze sektor
nenalezen nebo nejakou podobnou potesujici chybu. Naopak cim
se A: drive odlisuje od starych 3.5" mechanik je podivny
sycivy zvuk pri cteni, zapisu ci vlozeni media (podobny jako
u CD mechanik). A: drive pouziva laserovy paprsek k zamereni
stopy (takze jde vlastne o magnetoopticky disk).
Testovali jsme take rychlost A: drive oproti standardni
disketove mechanice. Zatimco zapis souboru o delce 1.3 MB
trval na beznou 3.5" disketu 67 sekund, na disketu A: drive
trval zapis jen 24 sekund. Proklamace o tom, ze A: drive je
6x rychlejsi nez 3.5" disketova mechanika se sice
nepotvrdily, ale rychlejsi zjevne je. Nicmene rychlost je
zde spise na urovni data transfer rate, nezli na urovni
seekovani ze stopy na stopu - pokud budete na A: drive
nahravat mnoho malych souboru, bude to mnohem pomalejsi, nez
je treba vypalit na CD-R (vyplati se vzdy soubory spojit
popr. tez zkomprimovat).
Pokud se mi neco na A: drive nelibi, pak je to nedostatek
ovladacu, konkretne ovladace existuji pouze pro DOS a Win32,
uz vsak nejsou k dispozici pro OS/2, Unixove systemy atd. (a
vyrobce A: drive, firma O.R. Technology, zcela otevrene a
nestoudne zadnou jinou platformu nepodporuje). Mechanika se
pripojuje na IDE/EIDE rozhrani jako harddisk ci CD-ROM, ale
pokud chcete, aby se mechanika A: drive LS-120 tvarila jako
disketova jednotka, musite pouzit proprietary FloppyMAX IDE
kontroler od Promise.
Jak veri firma Microsoft Windows NT ?
V minulem cisle tohoto casopisu jste se docetli ze firma UNISYS, chce budovat
informacni system pro armadu, ktery bude zalozen na Windows NT. Ale jak samotna
firma Microsoft veri spolehlivosti systemu Windows NT ? Muzete si to precist
na instalacnim CD. Cituji:
THIS SOFTWARE IS NOT DESIGNED OR INTENDED FOR USE OR RESALE AS ON-LINE
CONTROL EQUIPMENT IN HAZARDOUS ENVIRONMENTS REQUIRING FAIL-SAFE
PERFORMANCE, SUCH AS IN THE OPERATION OF NUCLEAR FACILITIES, AIRCRAFT
NAVIGATION OR COMMUNICATION SYSTEMS, AIR TRAFFIC CONTROL, DIRECT LIFE
SUPPORT MACHINES, OR WEAPONS SYSTEMS, IN WHICH THE FAILURE OF THE
SOFTWARE COULD LEAD DIRECTLY TO DEATH, PERSONAL INJURY, OR SEVERE
PHYSICAL OR ENVIRONMENTAL DAMAGE ("HIGH RISK ACTIVITIES"). MICROSOFT
SPECIFICALLY DISCLAIMS ANY EXPRESS OR IMPLIED WARRANTY OF FITNESS FOR
HIGH RISK ACTIVITIES.
Zde je nazorne videt, ze v USA by si urcite nikdo nezalozil informacni system
na Windows NT. Prave jsem se dozvedel, ze by firma UNISYS mela byt vyrazena z
konkurzu na informacni system pro armadu, protoze nebyla jeji prihlaska opatrena
firemnim razitek. Vzhledem k tomu jakou komedii s (ne)vyloucenim dela ministr,
tak si myslim ze nejaky peniz od UNISYSu urcite dostal. Hraje se prece o 4
miliardy. Rozhodne bych vsak nesveril zakazku takovym pitomcum co neumi ani
vyplnit prihlasku.
Zvysuji 'profesionalni' editory textu produktivitu prace ?
Nase firma zacala provadet upgrade textoveho editoru a to z programu T602
na program Microsoft Word 6, chci se proto podelit o dojmy z tohoto upgrade.
Podobnou zkusenost jsem zazil na vlastni kuzi, kdyz jsem psal dopis v programu
IBM Works (soucast OS/2 3.0+), pristihl jsem se, ze se misto soustredeni na
text, ktery je dulezity soustredim na to jak dopis vylepsit po vizualni strance
- hral jsem si ze styly odstavcu, typy pisem a podtrhavanim. Protoze ze to k
nicemu nevedlo, vyexportoval jsem text jako ASCII a dodelal to ve File Commanderu/2.
Program IBM Works jsem potom jiz nikdy k psani dopisu nepouzil, takze pisi
dopisy stejne jako driv t.j. ve File Commanderu/2 a pokud potrebuji zalamovat
radky - vetsinou to zjistim az v prubehu dopisu - tak jej dopisi v editoru
E, vytisknu neproporcionalnim pismem pica, ktere je asi nejvice vizualne podobne
pismu psaciho stroje, podepisi a poslu. Dopis napsany v Wordu s nekolika typy
pisma atd. mohl na nekoho udelat dojem asi tak pred 4mi lety, dnes, kdy je pocitac bran jako
bezny pracovni nastroj nikoho neprekvapi, ze na nem pisete dopisy. Oni tyhle
'hezke' dopisy, co obcas dostavam jsou psany sice hezkym, ale necitelnym pismem,
po probehnuti serekomem a faxem to uz musim dost namahave louskat.
Pokud namitnete, ze programy typu Word umi vytvaret lepe vypadajici dokumenty
nez ascii editor, tak tohle ja nikomu nevyvracim. To je pravda. Nicmene je si
treba uvedomit ze samotny program pro vytvoreni publikace (treba manualu)
nestaci, je potreba jeste mit typograficke znalosti, ktere vetsina uzivatelu
techto programu nema, proto je lepsi zadat takovouto praci DTP studiu, kde
pozadnovane znalosti a software maji. DTP studia, dle mych zkusenosti, radsi
berou text v ASCII podobe nez treba ve Wordu. Nechtel bych aby tento clanek
vyznel jako zahod'te Word, piste ve Volkovu (Volkov neumi mail merge), ale
pokud nasadite plosne napr. Microsoft Office, necekejte ze se Vase produktivita
zvedne, ackoliv to reklama tvrdi.
U Microsoft Office je situace ponekud jina, uzivatel si koupi to, co ve
skutecnosti
nepotrebuje. Office se proste kupuje protoze je od Microsoftu a
protoze jej kupuji vsichni. Office 97 obsahuje Word, Excel, Outlook, PowerPoint
a Access. Zajimalo by mne kolik majitelu Office pouziva vice nez jeden program,
tipuji si ze vetsina pouziva stejne jen Word, ale plati za vsechno. Znam jen
jednu skupinu uzivatelu, ktera ma M$ Office uplne na haku a to jsou uzivatele
Lotus Notesu, ti se vyznacuji tim vsechno
delaji zasadne v Notesech (email, tabulky, texty, faxy). Notesy obsahuji totiz
docela pouzitelny textovy editor a krome toho ukladat dokumenty do Notes
databaze je flexibilnejsi nez je mit ulozene v X souborech.
Priloha: Psychologie BFU
Po nainstalovani Windows for Workgroups, On Net 2.0 a Microsoft Word 6 na
prumerne PC, kde byl driv jen M602, T602 a MS-Kermit je na prvni pohled videt
ze pozadavky na system jsou o trochu vetsi. Vetsina nasich PC jsou 486 s
4-8MB RAM. Nainstalovat a provozovat tuto kombinaci na 486/4 je horsi nez
provozovat OS/2 WARP 4 na 8MB RAM. Prumerny BFU se ale jiz neco doslechl
o Windows a ma proto radost ze je bude mit na pocitaci, pochopitelne ze
kdyz se mu Windows na pocitac nainstaluji neumi s tim pracovat, pohled na
tlusty manual ho odradi a tak odjede na kurz. Po navratu z kurzu se zacne
schanet po filtru na monitor, podlozce pod mys a mys, ktere zatim nepotreboval.
Po dokoupeni prislusnych komponent oznami, ze meli na skoleni jinou
mys (2/3 tlacitkovou), ze s touhle pracovat neumi a nebude, pote co mys zase
ulozim do krabicky a povidam ze ji odnesu dalsimu zajemnci - BFU po ni skoci.
Jako prvni vec s cim se mi BFU pochlubi, co se naucil na kurzu je to ze si
zahesluje screen saver a nastavi podklad do Windoze. Pochopitelne heslo za par
minut zapomene a tak je nutno heslo cracknout pomoci softu z Heavy L0pht
industries. S winwordem pracovat neumi, ale protoze absolvoval kurz Write,
tak Winword pochopi relativne snadno. Pochopitelne ze windows dlouho nevydrzi
a nasleduje vymluva: ja jsem s tim nic nedelal, jen jsem si hral s mysi. V nasi
organizaci jsou BFU velmi zavistivi - nejvice si zavidi barevny monitor, coz
nechapu proc, protoze vetsina BFU pracuje tak 80% pracovni doby v terminalu,
ktery je cernobily. Dale jsme museli stahnout Windows 95 z obehu, protoze BFU
vriskali ze podrizeny ma lepsi windows nez nadrizeny. Teda ono se stejne
ukazalo ze s podporou W95 je vice prace nez s podporou Win 3.1 a kdo by
si zbytecne pridelaval praci...
Takze pote co si BFU spusti Microsoft Word misto T602, chvili na novy produkt
zira, pote najde mysku a zacne cvakat na jednotilive ikonky na toolbaru az
trefi tu spravnou pro zalozeni noveho souboru, pak stravi tak 2 minuty tim,
ze listuje v sablonach (templates) a vybira tu vhodnou, neco vybere a zacne
psat nadpis, napise nadpis a zacne jej pomoci ruznych funkci zkraslovat, t.j.
menit velikost, font, barvu atd. Pote uz konecne zacne psat, pote co dopise
nasleduje podobna saskarna s menenim stylu odstavcu, atd. Takze opsani
jednostrankoveho dokumentu trva nekolikanasobne dele.
POZOR! Microsoft prekonava sam sebe
rika reklama na Microsoft Office 97, bohuzel si mnoho lidi neuvedomi, ze kazda
nova verze cehokoliv je kupodivu lepsi nez verze stara a tak kazda firma umi
velice snadno prekonat sama sebe. Vtip je v tom, prekonat i nekoho jineho.
Kupodivu tato reklama Microsoftu dost zabira, kazdy prece chce aby mu jeho
pocitac pracoval lepe. Pamatuji dobu, kdy prisly na trh Windows 95 a zdaleka
se nesetkaly s takovym ohlasem jak se cekalo. Dokonce se nase organizace
rozhodla ze je podporovat nebude, kdo ji primel zmenit toto rozhodnuti ?
Byli to prodejci hardware, dneska ke kazdemu novemu PC dostanete v cene i
Windows 95, pokud je nechcete tak si je smazte, ale slevu nedostanete. Kdyby
nemeli Windows 95 takovou podporu ze strany prodejcu hardware, asi by se tezko
ujaly, OEM verze W95 stoji priblizne 2k, zatimco plna verze 6k, a za 6k muzu
mit Merlina - z cehoz plyne ze za 6k si W95 koupilo podstatne mene lidi.
Microsoft byl totiz ze zacatku dost rozcarovan malym prodejem Windows 95,
protoze je Microsoft zivotne zavisly na Windows, nabidl vyhodnou smlouvu
prodejcum OEM hardware, kteri ji radi prijali - vetsi systemove naroky = vetsi
zisk a tak se W95 prosadily.
Micro$oft Java je nekompatibilni
Firma Microsoft dela kolem Javy
posledni dobou trochu rozruch. Prohlasila ze Windows 95 jsou nejlepsi
plaformou pro Javu, prohlasila ze nikdo neprekona jeji implementaci Javy,
nezucastila se 100% Pure Java programu organizovaneho JavaSoftem a
verne svemu mottu ,,Zahrnout a rozsirit'' vyzvala vyvojare Java aplikaci,
aby ji napsali co by radi v jejich implementaci Javy videli. Pokud budou
vyvojari pouzivat ruzne Microsoft-rozsireni potom jejich aplikace pobezi
pouze na platforme Windows. Ja si osobne myslim ze Microsoft se Javy boji
a tak se snazi ziskat vyvojare na svoji stranu temito triky. Zda jim na
to vyvojari skoci se dozvime casem, ja si tipuji ze ne.
Microsoft Java implementace je rychlejsi nez ta co je dodavana s OS/2 WARP 4,
ale IBM uz oznamila, ze nova verzi Javy bude o 60% rychlejsi, takze se sily
vyrovnaly. Microsoft implementace Javy ma ale problemy s kompatibilitou.
Pouzil jsem Microsoft Explorer 3.0 pro Windows 95, verzi Javy ale zapomeli
napsat autori do dialogu About, takze tipuji na 1.0.2. Namatkove jsem zkusil
par appletu a vetsina z nich nechodila, pote co jsem deaktivoval Microsoft
JIT kompiler Javy (na ktery je M$ tak hrdy, protoze znacne zvysuje rychlost),
kompatibilita se zvedla, ale porad jsem nemohl spustit nejake applety, co
behaji na Warp 4 zcela bez problemu. Napisi zde pouze dva priklady:
Applet co je na NETREXX Language
Homepage nebehal ani s vypnutym JIT a tento
applet nebehal se zapnutym JIT. Jak vidno, zase jsem jednou Micro$oftu
naletel. Priste si dam snad vic bacha.
CeBIT a NetMag 12/97
Pristi tyden zacina (presne ve stredu 13. brezna) v Hannoveru CeBIT, nejvetsi veletrh informacnich technologii v Evrope a mozna i na svete (vedle COMDEXu) a jak je zvykem, budu u toho. To vsak nema jen stranky kladne, ale i nektere zaporne - odjizdim v utery 12. rano a prijedu nevim kdy, mozna v patek, mozna v sobotu, mozna v nedeli, takze NetMag 12/97 mozna (pokud jej nevyda Petr) nevyjde ve 12. tydnu, ale az dalsi pondeli. Samozrejme nejake reportaze z CeBITu privezu (nejen pro NetMag, ale asi i pro I4U), takze je v NetMagu zverejnim, jen zatim presne nevim, kdy to bude. Takze zadam o trpelivost.
Odkazy na predchazejici cisla NetMagu jsou serazeny zde.
WWW stranka redakce NetMagu.